Můj příběh se prakticky neliší od těch ostatních, nebot' vždy šlo o oběvění něčeho nového, zábavného, u čeho budem chtí strávit hodně času a nebudeme toho litovat.
Řeč je samozřejmě o PlayStationu, nebot' nám všem zamíchal s našimi životy a určil jej prožít ve Sci-Fi městech plné zombíků a zelené krve, kde potom vemem sít'ku a pochytáme pár opiček a v zápětí nastoupíme do luxusního sporťáku, na který si do smrti nevyděláme a zajedeme si pro pár jablíček a power upů, potom ujedem chlupatým a projedem se na vnitřnostech nevynných občanů scenzůrovanýho newyorkskýcho města a aby na závěr na nás doma čekalo místo sexy androitky, obří zpocený wrestlér který nás radostí, že jsme přijeli rozmačká v obětí a prdne po nás ŽIDLÍ!!!!!
....................ehm......
Takhle nějak, možná normálněji, jsem prožíval já čas strávený s PlaStationem, který mě velice, možná až příliš ovlivnil a to v jakémkoliv směru.
Píše se rok 1998 možná 1999, kdy jsem se díval na (ještě u nás pořízenou kabelovkou) zmíněný STV pořad MAXIHRA, kde jsem se porvé setkal s PlayStationem a zároveň s Crashem, kterého jsem si oblíbil ihned. Zatím mi jen stačilo se dívat na tenhle pořad, ale přišli Vánoce 1999 ((to vím přesně)), který změnil můj život do ted'!
Vlastnil jsem svůj PlayStation + OPSM č.9, kde pózoval Crash jako rapper. Na ještě neodpaněném obalu trčelo v hranaté, bílé obálce černé CDčko, které mi hned dalo najevo, že si toho zahraju daleko víc. Moje radost již dosahovala maximum, když v tom jsem v dalším zabaleným dárečku, ve tvaru čtvercové cihly, našel další hru, a to LUCKY LUKE, to už jsem nevěděl co mám dělat. Po otevření krabice s PlayStationem jsem oběvil další pevnější, fialovou, hranatou obálku s CD uvnitř. Byl to DEMO ONE ver.5. Najednou se svět zastavil, když v tom moje matka usoudila, že si tuto, pro ní nezajímavou věc, mám spustit až druhý den. K infarktu jsem neměl daleko. Musel jsem se spokojit s magazínem. Tenhle magazín byl něco tak úžasnýho, že by se nevyrovnal skříní plné časopisů kačera Donalda.V tom zápětí jsem chtěl hrát všechno, bez ohledu na surovost a druh žánru.
OPSM č.9 +Demo CD 38
_1.jpg)
DEMO ONE v.5
Druhý den byl šťastný den, života mého. Konečně si můžu zahrát na PlayStationu!!!
Po chvilce montování do televizoru jak ze seriálu kutil Tim, se konečně povedlo zapnout onu konzoli. Bootovací logo bylo pro mě něco jako: vítej, od teď jseš můj otrok.
Ano jsem a začal hrát. Hra LUCKY LUKE mě bavilo celkem, nebot' šlo o první spuštěnou hru na mé konzoli. Pak jsem ovšem šáhnul po ostatních demo cdčkách a to už jsem upravoval žebříčky hodnot. Hry jako RAGE RACER, HERCULES, ABE EXODDUS, CODENAME: TENKA, OVERBOARD a další na Demo one v.5, byl ůplně jiný svět. A když jsem spustil demo 38 (((OPSM 9))), tak hry jako, FLUID, MR DOMINO, BLAST RADIUS, UNHOLY WAR.............nemám slov!!!!!
Díky pár známostí, jsem si mohl pujčit další demíčka ze starších dílů magazínu a mohl jsem poznat další gamesy jako KLONOA, DOA, BOMBERMAN WORLD, TERRA INCOGNITA, TEKKEN3, BUSHIDO BLADE, FORSAKEN. Nechtěl jsem je potom vracet, nechtěl!!!
No a potom uběhlo několik let,kdy jsem pořád procházel trafiky a sháněl OPSMagazíny a přidával si další a další democd do sbírky. Mimo to jsem si pořídil i nějaké ty originálky.
To je můj PlayStation, a pár mých oblíbených titulů + vyvrhel.
Zbytek: Lucky Luke, Tekken3 a další + demíčka, které jsou obsahově stejná a moc je nemusím.
Zde jsou chronologicky:
Mimo LUCKY LUKE jsem měl taky Pouliční mlátičku CRISIS BEAT, který mě celkem bavil. Nebyl ani na nejvyšší obtížnost těžkej a mlácení terroristů a subbosů ((s prakticky nekokečnými credity))) byl oddechovou hrou.
Hra GUILTY GEAR byla na mě už dost těžká 2D Heavy metalová bojovka, která taky přispěla k mému zájmu kreslit mangu. Nebylo tu nastavení obtížnosti a tak jsem se dostal maximálně k subbosovy a ten mě vždycky prohnal.
Hra ROAD RASH, je konverze ze segy megadrive/genesis a je to celkem zábavná zavodní hra plná rocku, nelegálních závodů a zkopávání soupeřů a strážníků z motorek.
Hra MEGAMAN X5 je rozhodně známá postavička z pirátskýho nintenda. Hra se sice jeví jednoduchým jevem, ale je v některých pasáží těžká a občas i nevyvážená. Bossové jsou taky zapeklitý. Hlavní boss má myslím, tři stádia k poražení. Hodně jsem nadával.
Hra TEKKEN3 nemusím komentovat. Z mého pohledu rozhodně král bojovek vůbec. I když původně měli kluci z Namca v plánu provést úplnou konverzi z coin automatů. Až na to ploché pozadí, které jsem v očích dítěte bral jako plně 3D. Jinak není a nemůže být co vytknout. No.1!!
Hra DOOM taky nemusím představovat. Jde o přesnou kopii PC verze až na pár změn v textůrách prostředí a ůžasnou psychydelickou hudbou.
Hra APE ESCAPE byl oběven náhodou cestou přes České Budějovice, kde jsem v pasáži našel malej krámek s videohrama a celkem slušnou řadou PSX her. Měl jsem z čeho vybírat. Tato hra mě velice baví, jak celkovou promyšleností, vzhledem, tak i hudbou.
Patří mezi ty kvalitnější tituly.
Program MUSIC 2000 je pro mě docela slušný hudební samplovací editor, který mě občas zabaví a někdy z něho vyloudím nějakou tu slušnou melodii.
Hra BLOODY ROAR 2 patří u mě k těm milejším bojovým titulům. Možnost při zápase proměnit se ve zvíře oživí, trochu monotóní, ale drsný boj.
Hra MEGAMAN LEGENDS 2 jsem koupil v bontonladu na Václavském náměstí. Má pozitiva i negativa. Moc nemusím RPG a zde na začátku (jak to občas bývá) začínáte jako skoro neozbrojený hlavní hrdina. Střílení na nepřátele je asi ta nejnudnější část hry a u bosse ještě nudnější kvůli zvláštnímu ovládání. Pozitiva jsou jen vzhledová a pěkná animace alá anime.
Hra MONKEY HERO, tak to je asi ta největší chyba, za kterou jsem zaplatil. Hrozná hra ve všech směrech. Odporné animace všech postav na odporném 3D světě. Dementní úkoly a všehovšudy nudná rpg hra. Prach vrstvený na její obal není dost krutým trestem!!!
No a nakonec bonus, který nený zařazen chronologicky. DEMO ONE v.6 je dalším demíčkem, který je většinou zabalen pro majitele novějších PSONE.
Hry jako TEKKEN 3, TOMBA, GRAND TURISMO, KULAWORLD, GHOST IN THE SHELL a další super pecky, obsahuje tento disc. K tomuhle cd už ani nevím, jak jsem se dostal.
Moc originálek nemám, ale OPSM mě umožnil aspoň poznat dalších několik, již plně nedostupných her a celkem mi to stačilo. Občas je ve finále demoverze lepší, než samotná hra. Je sice ta akce kratší, ale mohlo by to být v originále ta samá akce, ale 12x úplně stejná, s pár drobnými změnamy a to by otrávilo kdekoho.
Každopádně vděčím OPSM, že pěstoval ve mě neukojitelnou nutnost hrát a to dělám do teď. Dnes ujíždím na emulátorech a OPSM je jako jídelní menu, kde si mohu vybírat podle chuti. Každopádně se zajímám o PlayStation šířeji. Zbírám hudbu, plakáty, tapety, náčrty, videa z herních pořadů. Do toho kreslím Fan-Art určený PlayStationu a tvořím si neoficiální předměty na toto témá ((viz. pogy)).
Nejsem blázen, jenom zběratel a fanoušek a jsem velice vděčen tomuto blogu, že může a chce otevřít dveře nám fanouškům, aby jsme, né jen zavzpomínali, ale i udržovali existenci této kouzelné bedničky. Rád budu přispívat, jak to jen bude možné.
Tomáš Salva
Žádné komentáře :
Okomentovat